Jarní dřevořezba

07.04.2014 10:45

Je až neuvěřitelné, jak moc mě ovlivní sluníčková nálada a popožene mě k tvoření venku pod širým nebem. Uběhlo několik kouzelných jarních dní a mé tělo lehce protestuje z fyzické námahy a já se musím každé ráno tak jako dnes přemluvit ke klidné dvouhodince u počítače. Láká mě to ven a také tam poběžím, hned jakmile text dopíšu.

Ušáček na jídelním stole mě nabádá a pobízí, že nemůže být sám, že potřebuje své kamarády. Mám již vyhlédnuté krásné lipové dřevo a bude se divit, že on bude ten nejmenší a všichni jeho kamarádi tak, jak se rodí, v mé fantazii dostávají větší a větší rozměry. Věřím však, že jeho výsostná pozice prvního ho udrží ve své baculaté spokojenosti. Jeho dlouhá ušiska mě přivedla k dalším zvířecím postavičkám, které jsou sice zatím jen v mé mysli a někteří dokonce již i v hrubém náčrtu, což přineslo v tomto víkendu mnoho úsměvů na našich tvářích a dalším a dalších podnětů k práci.

Pouze čas a vyměřená lidská síla mě drží v mezích pro mě stále pomalých, nicméně z vděčností, že mohu tvořit v jarním sluníčku pohádkové postavičky, které jsou nejraději venku obklopeny posečenou trávou a sedmikráskami.

Danka